|
|
Metodika oceňování součástí a příslušenství pozemků s důrazem na rozdíl mezi venkovní úpravou a inženýrskou stavbou
Vidovičová, Ivana ; Superatová, Alena (oponent) ; Hanák, Jakub (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problémy při oceňování součástí a příslušenství pozemků s důrazem na rozdíl mezi venkovní úpravou a inženýrskou stavbou. I přes existenci definice součásti a příslušenství nemovité věci v občanském zákoníku se v praxi často objevují pochybnosti o tom, zda se v konkrétním případě jedná ještě o součást nemovité věci, nebo zda jde již o věc samostatnou. Práce řeší tuto problematiku detailně pouze u pozemních komunikací, drenáží a opěrných zdí. Byly prostudovány jednotlivé zákony a dřívější soudní rozhodnutí. V soudní judikatuře je často řešena problematika určení vlastnictví. Lze uvést jako příklad: Určení vlastnictví skalky, která je vytvořena zpevněním povrchu pozemku kameny a osázením trvalými porosty. Zda je vlastníkem vlastník pozemku či osoba, která ji vybudovala. Stejně tak jsou i spory o určení vlastnictví přípojek inženýrských sítí, vlastnictví staveb, které jsou vedeny pod povrchem pozemku. Dle nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. došlo k rozsáhlým změnám v oblasti věcí a jejich rozdělení. Je zde nově namísto pojmu nemovitost zaveden pojem nemovitá věc. Velmi důležitou změnou je, že stavby jsou součástí pozemku, ale přitom dle § 509 inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Důležitý je i § 3055 odst. (1): Stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku. Autorka uvádí obecná specifika při ocenění venkovních úprav a inženýrských staveb ve vybraných případech a při ocenění práva stavby. Součástí práce je i chronologický přehled oceňovacích předpisů.
|
|
|
Metodika oceňování součástí a příslušenství pozemků s důrazem na rozdíl mezi venkovní úpravou a inženýrskou stavbou
Vidovičová, Ivana ; Superatová, Alena (oponent) ; Hanák, Jakub (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá problémy při oceňování součástí a příslušenství pozemků s důrazem na rozdíl mezi venkovní úpravou a inženýrskou stavbou. I přes existenci definice součásti a příslušenství nemovité věci v občanském zákoníku se v praxi často objevují pochybnosti o tom, zda se v konkrétním případě jedná ještě o součást nemovité věci, nebo zda jde již o věc samostatnou. Práce řeší tuto problematiku detailně pouze u pozemních komunikací, drenáží a opěrných zdí. Byly prostudovány jednotlivé zákony a dřívější soudní rozhodnutí. V soudní judikatuře je často řešena problematika určení vlastnictví. Lze uvést jako příklad: Určení vlastnictví skalky, která je vytvořena zpevněním povrchu pozemku kameny a osázením trvalými porosty. Zda je vlastníkem vlastník pozemku či osoba, která ji vybudovala. Stejně tak jsou i spory o určení vlastnictví přípojek inženýrských sítí, vlastnictví staveb, které jsou vedeny pod povrchem pozemku. Dle nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. došlo k rozsáhlým změnám v oblasti věcí a jejich rozdělení. Je zde nově namísto pojmu nemovitost zaveden pojem nemovitá věc. Velmi důležitou změnou je, že stavby jsou součástí pozemku, ale přitom dle § 509 inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Důležitý je i § 3055 odst. (1): Stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku. Autorka uvádí obecná specifika při ocenění venkovních úprav a inženýrských staveb ve vybraných případech a při ocenění práva stavby. Součástí práce je i chronologický přehled oceňovacích předpisů.
|
|
|
Problematika podrobnosti zpracování pasportizace objektů pozemních staveb
Šmahel, Milan
Ke zpracování tohoto příspěvku autora vedlo zpracovávání znaleckých posudků v soudních sporech ve věci náhrady škody způsobené stavební činností na okolních pozemních stavbách jiných vlastníků. Před zahájením provádění stavebních prací nejčastěji na objektech podzemních, inženýrských nebo pozemních staveb bývají na okolních objektech jiných vlastníků prováděny průzkumy současného stavu, tzv. pasportizace objektu. V případě vzniku škody v souvislosti s takovou stavbou pak dochází někdy k vleklým soudním sporům a zpracovávání znaleckých posudků o určení výše škody, což vedlo autora zabývat se problematikou pasportizace objektů, rozhodováním objednatele i zpracovatele pasportizace do jakých podrobností a vzdáleností od místa provádění stavební činnosti by se mělo jít při zpracování pasportů objektů pozemních staveb.
|
host ::
RSS.